Fotografování Prahy za svítání se může stát jedním z nejkrásnějších zážitků. Praha je geograficky umístěná tak, že nejlepší vyhlídky na starou část města směřují zhruba na východ. Ať už se rozhodnete fotit z Petřína, Hradčanského náměstí nebo z Letenských sadů, všude to bude stát za to. Moje nejoblíbenější vyhlídky jsou právě na Petříně, kde se do záběru dostává panorama Pražského hradu a Malá Strana s kostelem svatého Mikuláše.
Pohledy na Prahu jsou krásné v každém ročním období. Nejatraktivnější je ale jaro, když jsou petřínské sady v plném květu, podzim s mlhami a barevným listím a zima pokud nasněží. Už jen samotná cesta na lokaci je zážitek. Hlavně v létě, kdy je svítání nesnesitelně brzo, nezbývá nic jiného než jet posledními nočními tramvajemi. Ale člověk pak zažije centrum Prahy nezvykle prázdné a klidné. Obvyklé osazenstvo Prahy před svítáním tvoří zaměstnanci technických služeb a jiní fotografové, kteří obzvláště v případě dobré předpovědi počasí, také vyrazili na lov ranních záběrů. Z tohoto důvodu se obvykle vyhýbám lokalitám jako je Karlův most, kde občas bývá dost přefotografováno. Naopak se mi podařilo objevit několik míst na Petříně, kam nechodí skoro nikdo a obzvláště v zimě je tam až meditační klid.
Byla by chyba si myslet, že každé svítání je atraktivní. Občas (nebo spíš většinou) předpověď počasí zradí a je kalno a šedivo. Ale když se všechny podmínky sejdou – když obloha nabere ty správné barvy, když světlo padne přesně jak má a vytvoří tu krásnou zlatou linii nad obzorem – to pak stojí za to i jen pozorovat bez focení. Pokud ale už foťák máte, je potřeba si pospíšit, svítání se svou specificky krásnou hrou světel, trvá obvykle hodně krátkou dobu. Potom se buď vrátí kalno a šedivo a nebo slunce vyjde a světla je najednou až moc.
Potom už nezbývá nic jiného, než sbalit foťák a stativ a vydat se na ranní tramvaj domů nebo do práce. A ideálně se odměnit nějakou dobrou snídaní v některé z pekáren v centru.